Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 20
DNES: 804
TÝDEN: 6435
CELKEM: 862355

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.

Pranostika na akt. den

Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě navyhání.

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Naučná hornická stezka Stříbrný důl Slepetné

Trasa: Stříbrný důl Slepetné – Jámy a odvaly - Stříbrný důl Slepetné – Dědičná štola Kajlovec (0,2 km)

Naučná hornická stezka „ Stříbrný důl Slepetné“ seznamuje návštěvníky svým rozsahem a historickým významem v rámci celé České republiky. Zde a v blízkém okolí se v 10. a 11. století v dobách údělných moravských knížat přemyslovského rodu, těžila stříbrná ruda. Historické záznamy dokládají, že na Slepetném se začalo s těžbou dříve, než svá stříbrná bohatství vydala ložiska v Jihlavě, Kutné Hoře či Příbrami. Naučná hornická stezka Stříbrný důl Slepetné byla zřízena jako obousměrná trasa, na které byla vybudována dvě zastavení. Je dlouhá, včetně přístupové lesní cesty, asi 850 m. Začíná ve svém nejvýše položeném místě na rozcestí Nad Záviliším ( 460m. n. m.). Její trasa zde odbočuje od žluté turistické značky na zbytky kamenité, ale rovinaté a úzké příjezdové cesty ke starým jámám. Stará cesta končí po několika stovkách metrů na malé ostrožně, na jejímž západním svahu jsou situovány dva ploché historické odvaly. Ty jsou tvořeny křemennou a kalciovou žilovinou, ale především karbonskou kulmskou horninou vytěženou z pěti starých důlních jam, které jsou rozložené v jejich těsné blízkosti. Uprostřed areálu je umístěna informační tabule prvního zastavení „Staré jámy a odvaly“. Odtud je také hezký výhled na zámek. 

Po svahu sestoupíme na druhé zastavení naučné stezky. „Dědičná štola Kajlovec“. Nedaleko mříží zajištěného portálu štoly jsou na informační tabuli fotografie – pohledy na bok a čelbu ručně sekaného středověkého báňského díla a pozůstatky vývrtu vyhořelé nálože z trhací práce z 18. století. 
Druhé zastavení nás seznámí s působením Kryštofa z Gendorfu, nejvyššího horního hejtmana krále Ferdinanda I. Kryštof byl na Slepetném roce 1529,. Z místa druhého zastavení ( 420m. n. m.) se můžeme opět napojit na žlutou turistickou značku. Ta nás po severním svahu vrhu Slepetné dovede do údolí k hlavní silnici, spojující Hradec nad Moravicí a Fulnek.

Při zajišťovacích pracích a výstavbě hornické naučné stezky bylo nalezeno v historickém důlním areálu hornické nářadí – kompletně zachovalé želízko, konec zlomeného rozklepaného sekáče, kovaný hřebík, ulomený hrot želízka, zašpičatělá masivní skoba a zlomená středověká koňská podkova.