Přestupky

Co je přestupek
Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin (§ 2 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, v platném znění, dále jen „zákona o přestupcích").

Zajištění výkonu přenesené působnosti
Městský úřad Hradec nad Moravicí prostřednictvím zřízené Komise k projednávání přestupků (dále jen „přestupková komise“) zajišťuje výkon přenesené působnosti podle „zákona o přestupcích“ a zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení, v platném znění pro město Hradec nad Moravicí a všechny integrované části města (Kajlovec, Žimrovice, Jakubčovice, Bohučovice, Benkovice, Domoradovice, Filipovice).

Projednává zejména přestupky
V souladu s ustanovením § 53 odst.1) zákona o přestupcích a to přestupky:
- proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřen. Jedná se o přestupky specifikované v jiných zákonech než v „zákoně o přestupcích“ a kde tento zákona výslovně ukládá pravomoc a povinnost jejich projednání obcí.
- proti pořádku v územní samosprávě (např. za porušování některých obecně závazných vyhlášek města). Za tento přestupek je možné uložit pokutu do výše 30.000,-Kč.
- proti veřejnému pořádku, (neuposlechnutí výzvy úřední osoby, porušení nočního klidu, vzbuzení veřejného pohoršení, znečištění veřejného prostranství…). Za některé tyto přestupky je možné uložit pokutu do výše 50.000,-Kč.
- proti majetku (odcizení, poškození věcí - u hodnoty vyšší než 5.000,- Kč se jedná o trestný čin). Za tento přestupek je možné uložit pokutu do výše 15.000,-Kč.
- proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích (např. vyhrožování újmou na zdraví, drobné ublížení na zdraví, nedbalostní ublížení na zdraví, schválnosti a jiné hrubé jednání překračující nevhodné chování. Za tento přestupek je možné uložit pokutu do výše 3.000,-Kč.
- ublížení na cti formou urážky. Za tento přestupek je možné uložit pokutu do výše 1.000,-Kč. Tento přestupek se projednávání nikoliv z úřední povinnosti,ale jen na výslovný návrh postižené osoby. V tomto případě „přestupková komise“ musí zahájit ve věci řízení bez ohledu zda důkazní stav je dostatečný pro jeho zahájení. Pokud však následné řízení bude zastaveno pro některý z důvodu uvedených v ustanovení § 76 odst. 1,písm.a,b),c) nebo j) „zákona o přestupcích“, navrhovatel (postižená osoba) musí podle § 79 „zákona o přestupcích“ zaplatit náklady řízení ve výši podle okolností minimálně však 1.000,-Kč.
- kterými se omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon jejich práv nebo působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině, nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu….. Zde je podmínkou, že se musí jednat o dlouhodobý či trvající stav, nikoliv jednorázový útok.
- přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst.

Přestupkové řízení
Podezření ze spáchání přestupku se oznamuje příslušnému obvodnímu oddělení Policie ČR nebo „přestupkové komisi“. Tyto orgány jsou ze zákona povinny přijmout oznámení, v odůvodněných případech sepsat protokol , ve kterém se uvádí, kdo je osobou podezřelou, jaký skutek, kdy a kde tato osoba měla spáchat, kdo je svědek a jaké další důkazy je možné zajistit nebo přímo předložit.

U přestupků návrhových (proti občanskému soužití – ublížení na cti spáchané formou urážky) a přestupky proti majetku a občanskému soužití spáchané mezi osobami blízkými lze písemný návrh na zahájení řízení podat přímo u MěÚ Hradec nad Moravicí, a to nejpozději do tří měsíců ode dne kdy se navrhovatel (postižená osoba) dozvěděla o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním. Za osoby blízké se považují manželé, sourozenci a děti, prarodiče a vnoučata, případně druh a družka, žijí-li ve společné domácnosti, resp. jde-li o osoby blízké, kdy by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. Návrh na projednání přestupku musí být uvedeno,kdo je postiženou osobou,koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.
Lhůta pro vyřízení je do 30, resp.60 dnů ( podle správního řádu).

Účastníci řízení jsou
- obviněný z přestupku
- poškozený – pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené               přestupkem
- vlastník věci – která může být zabrána nebo byla zabrána
- navrhovatel na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku (bez jeho návrhu           nemůže dojít k zahájení řízení o přestupku)

Účastník řízení může proti vydanému rozhodnutí podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí podáním učiněným u správního orgánu, který rozhodnutí vydal. k odboru vnitřních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. V případě vydání příkazu je možné proti tomuto podat odpor ve stejné lhůtě přímo u „přestupkové komise“ Městského úřadu Hradec nad Moravicí. Příkaz se podáním odporu a ruší a „přestupková komise“ pokračuje ve věci ústním projednáním věci.
Nedostaví-li se předvolaná osoba bez závažných důvodů ke správnímu orgánu k podání vysvětlení, nebo takové podání bezdůvodně odmítá, může jí správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 1.000,- Kč ( § 60 odst. 2) „zákona o přestupcích“. Tomu, kdo stěžuje postup řízení zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu, ruší přes předchozí napomenutí pořádek, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď, předložení listiny nebo provedení ohledání, může správní orgán uložit pokutu až do výše 200,- Kč ( § 45 správního řádu), a to i opakovaně. Pokud se nedostaví ke správnímu orgánu na opětovné předvolání, může být předveden.
Přestupková komise jako správní orgán může podle § 62 „správního řádu“ rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč tomu, kdo mimo jiné se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, ruší navzdory předchozímu napomenutí pořádek nebo neuposlechne pokynu úřední osoby.
Členové „přestupkové“ komise jsou jmenovanými Radou města či starostou města a jsou tedy při výkonu své činnosti „úředními osobami (dříve veřejnými činiteli)